Mimořádný sněm starostů se věnoval otázkám nedostatečné spolupráce hl. m. Prahy s městskými částmi
Ve středu 10. října 2012 se v Letenském zámečku v Praze 7 uskutečnil mimořádný sněm starostů městských částí Praha 1 – 22. Setkání bylo svoláno na základě iniciativy starostů MČ Praha 7 Marka Ječménka a MČ Praha 10 Ing. Milana Richtera. Ústředním tématem sněmu byla nedostatečná spolupráce hl. m. Prahy s městskými částmi.
Mimořádný sněm starostů se uskutečnil z důvodu nutnosti koncepčního řešení stávající situace, kdy hl. m. Praha činí rozhodnutí se zásadním dopadem na život občanů, aniž by tyto významné kroky byly projednány s dotčenými městskými částmi. Sněmu se zúčastnilo dvacet starostů či jejich zástupců. Omluvily se pouze MČ Praha 8 a MČ Praha 16.
Úvodním tématem setkání byl způsob pořizování změny územního plánu velkého rozvojového území Bubny-Zátory v Praze 7. Tato záležitost byla prezentována jako markantní případ rozhodování o zcela zásadních změnách s přímým dopadem na Prahu 7 i další městské části, kdy výrazně schází možnost adekvátního vyjádření místní samosprávy či projednání s občany, kterých se dané změny budou dotýkat především.
V souvislosti s rozvojem bylo dále konstatováno, že dochází ke schvalování pořizování změn územního plánu, které mají zásadní dopad na život městských částí, a to i v případě velkých rozvojových území. Rozhodnutí Zastupitelstva hl. m. Prahy a jejich představitelů v případě schválení změn územního plánu má konkrétní dopad na občanskou vybavenost. Především v souladu s další výstavbou v městských částech vzniká potřeba budovat školky, školská zařízení, řešit územní obsluhu z hlediska dopravy, zajistit bezpečnost, lékařskou péči atd. Obyvatelé, kteří si za nemalé finanční prostředky zakoupí byty v nových projektech, logicky očekávají odpovídající infrastrukturu občanské vybavenosti. V případě, že se tento proces podcení, tak tito obyvatelé přicházejí se svými stížnostmi za starosty jednotlivých městských částí, kteří jsou v neřešitelné situaci, protože rozpočty městských částí nejsou schopny tak rychle reagovat na nastalé změny ve struktuře obyvatel. Proto je jedinou možností předem jednotlivé změny projednávat s městskými částmi, aby se braly v úvahu výše uvedené dopady rozhodování orgánů hl. m. Prahy na životy obyvatel. Právě ve fázi přípravy změn územního plánu a ve shodném postupu hl. m. Prahy s jednotlivými městskými částmi je možno jednat s investory o dalších investicích z jejich strany do občanské vybavenosti (budování školek, lékařských zařízení, komunikací, zastávek autobusů atd.).
Kromě klíčové oblasti rozvoje se sněm zabýval také nediskutovanými změnami v dopravě, nejasnostmi v oblasti rozpočtových vztahů, absencí koncepčního řešení bezpečnosti a veřejného pořádku, jež souvisí s již téměř rok neobsazenou pozicí ředitele Městské policie hl. m. Prahy, či s opomíjením městských částí v souvislosti s návrhy legislativních změn projednávaných v rámci zákonodárné iniciativy hl. m. Prahy. Účastníci sněmu navíc konstatovali, že se městské části o řadě zásadních rozhodnutí dozvídají až prostřednictvím médií.
Přítomní starostové se jednoznačně ztotožnili s vyjádřením starostky MČ Praha 2 Mgr. Jany Černochové, že cílem sněmu rozhodně není rozpoutat jakýkoli politický boj, ale nastavit funkční a odpovědný systému spolupráce hl. m. Prahy s městskými částmi.
Všemi zúčastněnými bylo jednomyslně schváleno usnesení, kterým starostové v první řadě žádají hl. m. Prahu, aby přijímání jakýchkoli zásadních rozhodnutí vždy předcházelo souhlasné projednání s dotčenými městskými částmi.
