Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies na těchto stránkách. Více informací ZDE. Rozumím

Návrh na zrušení amnestie nemá šanci, shodují se právní experti

23. 01 2013 | Návrh Městského soudu v Praze na zrušení amnestie nemá šanci na úspěch, shodují se odborníci na ústavní právo, které dnes oslovila ČTK. Podle nich ji vláda nemusela předem projednávat, na což míří hlavní výtka návrhu sepsaného soudcem Kamilem Kydalkou. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti. 

Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uvedl, že v případě amnestie je ústava jednoznačná. "Rozhodnutí by nebylo platné bez spolupodpisu předsedy vlády, ale nevyžaduje se projednání vládou," řekl ČTK.

Ústavní soud by měl podle něho návrh odmítnout. "Soud může přerušit řízení a obrátit se na Ústavní soud, pokud má zato, že zákon, podle kterého má rozhodovat, odporuje ústavnímu pořádku. Ale amnestijní rozhodnutí prezidenta není zákonem. Je vůbec otázkou, jakou má přesně povahu," dodal Gerloch. 

Vysokoškolský pedagog také uvedl, že rozhodnutí je v podstatě politické, i když má určitou právní formu. "Ústava tudíž předpokládá, že za něj odpovídá vláda. Je věcí Sněmovny, nakolik vyvodí hlasováním o důvěře nebo nedůvěře vlády tuto odpovědnost," sdělil. Vláda podle něj sice rozhoduje ve sboru, ale ústava některé otázky vyjímá a předseda vlády má určité pravomoci výlučně, přičemž spolupodpis amnestie je jednou z nich. Sněmovna kvůli amnestii hlasovala o nedůvěře vládě 17. ledna, opozice ale neuspěla. 
    
Ve stejném duchu jako Gerloch se vyjádřil také odborník na české ústavní právo Jan Kysela z Univerzity Karlovy a Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd. Podle nich amnestijní rozhodnutí vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, to, že jej premiér s kabinetem neprojednal, není důvod k neplatnosti. Kysela dále uvedl, že je zcela na předsedovi vlády, zda návrh prezidenta řeší se svými poradci, vládou nebo s nikým. 
    
Podle Kysely je řada jiných kontrasignovaných rozhodnutí, u kterých spolupodpis vláda neprojednala. "Je to spíš věcí ústavní či politické praxe a vztahu vlády a premiéra, jestli jí o těch rozhodnutích říká předem, následně nebo vůbec. Podle mě je to něco, co podmínku platnosti či neplatnosti nijak nedává," řekl. 
    
Jan Bárta považuje za špatný fakt, že vláda spolupodpis neprojednala, protože rozhoduje ve sboru a navenek za ni jedná premiér. Není to ale podle něho důvod k neplatnosti samotného rozhodnutí. 
    
Případné zpětné zrušení amnestie by podle Kysely poškodilo práva těch, které osvobodila nebo zastavila jejich stíhání. Lidé by se pak mohli domáhat náhrady škody od státu, protože by jim takové rozhodnutí zrušilo jejich právem očekávané očištění. Návrat vězňů zpět za mříže si podle Kysely nelze představit. 
    
Hlavní vada amnestie podle Městského soudu v Praze spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Návrh soudce Kydalky poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda. 
    
Podle Nečase se při vyhlašování nynější amnestie postupovalo naprosto stejně jako při amnestiích v letech 1993 a 1998. Případné rozhodnutí o neústavnosti takového postupu by prý zpochybnilo i starší amnestie. 
    
Rozhodování kolem amnestie podrobil nedávno kritice předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí. 
 
zdroj: ČTK

Diskuse

 
.

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO