Sociálních podniků přibývá, podle adresáře jich funguje už 197

V Česku postupně přibývá sociálních podniků, které zaměstnávají znevýhodněné pracovníky. Za poslední rok a půl se počet těchto firem skoro ztrojnásobil. Zatímco na podzim 2012 jich bylo v adresáři sedm desítek, teď jsou jich tam dvě stovky. Adresář sociálních podniků spravuje obecně prospěšná společnost P3 - People, Planet, Profit.

Sociální podnik zaměstnává postižené, dlouhodobě nezaměstnané, bývalé vězně, lidi bez domova, příslušníky menšin nebo další znevýhodněné. Zaměřuje se na prospěšné služby či produkty a přispívá k rozkvětu míst, kde funguje. Firma musí nejméně 51 procent zisku vložit znovu do svého rozvoje. Důležitou roli hraje i ekologický přístup.
 
V adresáři je 197 sociálních podniků. Nejvíc jich funguje v Praze - 44. Dvaadvacet firem je v Jihomoravském a o jednu méně ve Středočeském kraji. Jen dva podniky vznikly podle adresáře v karlovarském a tři v Libereckém kraji.
 
Na sociální podnikání se na přelomu roku zaměřil také průzkum, do něhož se zapojilo 115 vedoucích těchto firem. Téměř čtvrtina podniků se věnovala zahradnictví, údržbě nemovitostí a zeleně či úklidu. Pětina působila v pohostinství a ubytování, dalších 18 procent provozovalo potravinářskou výrobu. Dvě třetiny dotázaných firem zaměstnávaly postižené, víc než čtvrtina nezaměstnané. Práci našli ale i lidé se závislostmi, bez přístřeší, po návratu z vězení, po opuštění dětského domova či ti, kteří se musejí starat o své blízké.
 
Podle výsledků průzkumu se řada sociálních podniků potýká s tím, že si neumějí hledat nové zákazníky, mají málo zakázek a nedostatek odborníků. Někteří dotázaní se obávali toho, že provoz dál po vyčerpání evropských financí nezvládnou. Polovina by uvítala dotace a pětina nějaké příspěvky, třetina pak poradenství.
 
"Dotazníkové šetření prokázalo, že situace většiny dotazovaných sociálních podniků není stabilní a je ohrožena jejich dlouhodobá udržitelnost," uvedl tým ze společnosti P3. Podle něj většina sociálních podniků s podporou z veřejných rozpočtů vznikla. Bylo by prý tedy dobré je dál podporovat, "aby vložené finanční prostředky nepřišly nazmar".
 
Osm procent dotázaných šéfů ohodnotilo úspěšnost svého podnikání známkou jedna. Dvě pětiny si daly dvojku, třetina trojku, každý devátý čtyřku a jen čtyři procenta pětku. Tři procenta vedoucích nedokázala zatím říct, jak se bude jejich sociální firmě dařit.
 
Podle expertů by se sociální podnikání dalo využít třeba v místech s ghetty. Jejich obyvatelé totiž obvykle práci nemají. Sociální firmy proto začaly zakládat některé obce. Podle předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací Martiny Berdychové by sociální podniky mohly řešit situaci také tam, kde se zavírají továrny či doly. "Lidé mohou najít práci ve službách a podnikat, je ale nutná podpora na nastartování, dokud se změny neuchytí," řekla Berdychová už dřív ČTK. Asociace usilovala o to, aby na sociální podnikání plynuly evropské dotace.
 
Ty by měly do roku 2020 putovat z operačního programu Zaměstnanost. Počítá s tím jedna jeho část, která se zaměřuje na sociální začleňování a boj s chudobou. Celkem by na ně Česko mohlo získat kolem 632,57 milionů eur (teď téměř 17,36 miliardy korun). ČR musí dodat kolem 130,78 milionů eur (3,58 miliardy korun).
 
zdroj: ČTK