Aloe Vera patřila mezi tajemné kosmetické prostředky královny Kleopatry

První zmínka o Aloe je doložena na hliněné tabulce ze sumerska z doby 1750 př. n. l.O rostlině byla také vedena zmínka v Eberském papyrusu – stejně jako v Egyptské léčebné knize. Obě tyto knihy byly napsány přibližně 1550 let př.n. l.


Ve starém Egyptě byla rostlina Aloe Vera Egypťany označována za rostlinu nesmrtelnosti, dokonce jí můžeme vidět vytesanou na stěnách hrobek faraónů. Možná také proto doprovázela faraony na jejich poslední cestě.

Mayové ji nazývali Pramen věčného mládí, Kryštof Kolumbus ji pojmenoval Doktor v květináči, Američané ji dodnes nazývají Mlčící léčitelka, další názvy jsou Rostlina života, Bájná aloe, Zázračná aloe, Rostlina na popáleniny, Zázrak z pouště, Hojivá rostlina, Dar z nebes, Rostlina života, Tichý hojič, Rostlina dlouhověkosti. Terapeutické účinky aloe vera jsou známé a odzkoušené již několik tisíciletí.

Aloe Vera patřila mezi tajemné kosmetické prostředky královny Kleopatry - cenila si vysoce ošetřujícího účinku čerstvé dužiny listů ve formě přísady do koupele,a aby svým očím propůjčila zářivý lesk, používala pudr z usušených částí aloe. Otec moderního lékařství Hippokrates se o léčivých účincích aloe zmiňuje ve svém díle Materiea medica. Indiání Střední a Jižní Ameriky používali aloe na popáleniny, infekce močových cest a ke zvýšení potence.

Řecký filosof Aristoteles psal o blahodárných účincích aloe vera na zdraví. Historikové se domnívají, že to byl Aristoteles, učitel Alexandra Velikého, který přesvědčil krále, aby dobil ostrov Socotra, východně od afrického pobřeží, kvůli velké sklizni aloe vera. Vojáci Alexandra Velikého podle zprávy vyvrátili rostliny z kořenů a vzali je do bitvy, aby s nimi léčili zraněné vojáky. Oceňovali hlavně její schopnost přežít bez půdy.
 

Celý článek najdete na http://www.nwa-cosmetic.cz/clanky/historie-aloe-vera