Metro nelze před případnou povodní zcela ochránit, říká odborník
Protipovodňová ochrana pražského metra v současnosti spoléhá především na to, že by se voda ke stanicím metra vůbec nedostala. Většina území města je totiž už před velkou vodou chráněna protipovodňovými hrázemi, valy a dalšími opatřeními, která jsou připravena ještě na větší povodeň, než jaká hlavní město zasáhla před deseti lety. ČTK to řekl šéf správy vozidel metra pražského dopravního podniku Josef Němeček, který povodeň před deseti lety zažil.
Povodeň v roce 2002 způsobila v Praze škody ve výši zhruba 27 miliard korun, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel.
"Na základě zkušeností v roku 2002 se udělalo maximum," řekl ČTK Němeček. Podle něj ale na některé katastrofy pražská MHD nikdy stoprocentně připravena být nemůže. "Dát ruku do ohně za to, že kdyby byla opět taková povodeň, že by nikam nevnikla třeba i spodní voda, to nemůžeme," konstatoval. Podle něj by navíc v případě obrovské povodně mohla spodní voda stanice poničit. "Když zabráníte tomu, aby voda do stanice natekla, tak ten obrovský tlak spodní vody může způsobit to, že by stanice vztlakem spodní vody mohla 'vyplavat nahoru', to znamená, že by mohla být zcela zničena," poznamenal Němeček. Do metra se voda před deseti lety dostala vrchem. Zda do některých stanic protekla i spodní voda, není podle něj jasné, neboť voda zaplavila podzemní dráhu velice rychle.
"Povodňové plány tehdy počítaly se stoletou vodou. Základní problém byl v tom, že hladina vody byla tehdy ještě asi o 1,8 metru vyšší," uvedl Němeček. Mezi prvními byla zaplavena stanice metra Invalidovna v Karlíně. Voda pak provalila stěnu na Palmovce a na trase B vyřadila z provozu úsek až ke stanici Smíchovské nádraží. Skrz přestupní stanici Můstek voda natekla rovněž do trasy A v úseku od Muzea až před stanici Dejvická. A do trasy C voda podle Němečka přitekla seshora stanicí Florenc. Celkem bylo zasaženo 18 stanic metra.
"Byla to největší katastrofa metra v historii vůbec, vodu z metra jsme pumpovali dva měsíce," řekl Němeček. Poničeny byly veškeré technologie infrastruktury metra a všechny stroje v dílnách, které jsou v pražském metru uloženy dole ve stanicích. Metro totiž bylo původně stavěno tak, aby mohlo sloužit jako protiatomový kryt pro stovky tisíc Pražanů.
Po opadnutí vody bylo potřeba zajistit alespoň základní rozsah MHD, podle Jana Cibulky, který dodnes působí na dispečinku dopravního podniku, ale některé oblasti zůstaly odříznuty ještě několik dní. "Za metro C začaly jezdit autobusy, za trasu A a B tramvaje. Troja byla odříznuta od světa, od mostu Barikádníků museli lidé chodit pěšky," řekl ČTK Cibulka. Hlavní přestupní uzel se tehdy udělal na Vltavské, kde se potkávala náhradní doprava za metro.
"Bylo také potřeba lidem říct, jak bude MHD každý den jezdit. Proto jsme denně vydávali informační leták, který se distribuoval po radnicích, úřadech i na internetu," vzpomíná Cibulka. Zřízena byla také nepřetržitá telefonní linka, která zaznamenávala i 5000 dotazů denně. Plně byl provoz MHD obnoven po osmi měsících.
Prahu zasáhla ničivá povodeň v několika dnech od 12. srpna 2002. Velká voda postupně zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra a 19,6 kilometru tunelů, což je asi 39 procent z tehdejší celkové délky. Poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů a 23 výtahů. Celkem se muselo z podzemí vyčerpat 1,2 milionu metrů krychlových vody. Ve stanici Florenc zůstaly "utopené" dvě soupravy metra, které tam byly odstaveny bez cestujících, připraveny k rannímu výjezdu.
Menší škody byly také na tramvajovém a autobusovém provozu. Zaplaveno bylo asi 30 kilometrů tramvajových tratí, tedy asi čtvrtina z tehdejší sítě. Povodeň vyřadila z provozu dvě měnírny. U autobusů šlo o drobné škody na zastávkách a dispečerských stanovištích.
Povodeň způsobila v pražské MHD škody ve výši sedm miliard korun, jejich odstraňování trvalo osm měsíců.
zdroj: ČTK
